Významní rodáci

Františka Semeráková, rozená Jirásková - lidová básnířka

se narodila 14. února 1891 v Malé Čermné čp. 6 v prosté rodině, jejíž kořeny byly pevně vsazené do kladského pomezí. Od dětství byla velice vnímavá. Se zájmem naslouchala různým pohádkám a pověstem vyprávěným oběma babičkami. Jedna babička byla z Jakubovic, druhá z Velké Čermné. Obě pocházely z písmáckých rodin a stály zřejmě na počátku neuvědomělé, ale později nutkavé touhy Františky Jiráskové vyjadřovat své myšlenky, pocity, postřehy a zážitky ve verších. K formování Františky Jiráskové nepochybně přispěla i maločermenská škola ve které často přebýval básník J. V. Sládek a kam za ním přijížděli významné osobnosti např. Alois Jirásek, F. X. Šalda, prof. Gebauer, katoličtí duchovní apod. Zvídavé a inteligentní děvče chtělo studovat učitelský ústav. Nedostatek prostředků a nesplnění příslibu podpory na studiích od strýce v Landeku, kde Františka 4 roky sloužila, bylo příčinou, že se její sen nesplnil. Vdala se za tkalcovského mistra Josefa Semeráka z Velkého Poříčí a celý její další život byl provázán tkalcovinou a péčí o děti a rodinu. Před 2. světovou válkou bydleli Semerákovi krátce v Olešnici v Orl. horách, kterou po záboru Sudet museli opustit. Vystěhovali se do Červeného Kostelce, aby se posléze (1953) do Olešnice v Orl. horách nadobro vrátili. Všechna tato místa Františka Semeráková nazývá rodným krajem, který by za nic nevyměnila. Patří mezi ně kladské pomezí, Červený Kostelec, Orlické hory až do horských strání pod Vrchmezím. Rodný kraj je pro Františku Semerákovou také tkalcovina, příroda, houby, bylinky a lid z něhož mnohé postavy ožili v jejích verších.

Psát básně začala Františka Semeráková asi v roce 1932. Zpočátku se věnovala dětské poezii, psala pověsti a povídky, aby posléze rozšířila svou tvorbu o celou paletu námětů čerpaných ze života, z přírody. Její dílo je naplněno optimismem a láskou k lidem a k rodnému kraji. Dostalo se jí za něj i veřejného uznání, ale ona zůstala prostá, skromná a nenápadná až do konce svých dní. Františka Semeráková zemřela 17. května 1971 v Olešnici v Orl. horách, kde je také pochována.

Semeráková Františka:
• Sluneční den, Praha, 1950 – lyrické a epické básně
• Říkačky a rýmovačky, Praha, 1959
• Od pondělka do neděle, Praha, 1987 – sbírka básní
• Utkáno z veršů, Praha, 1992 – výbor z díla