Uskutečněné akce

Procházka po Czermne - dříve tzv. Velké nebo Německé (Pruské) Čermné

se uskutečnila dne 28. října 2006, shodou okolností v den státního svátku České republiky. Po přivítání účastníků, kteří se sešli (a sjeli) především se sousedních obcí Žďárky, Velké Poříčí a Hronov, se všichni odebrali k pomníku padlým z I. světové války, kde bylo krátce vzpomenuto tohoto výročí a byly položeny květiny.

Pak se již ujal slova průvodce, a to pan Jiří Pavlíček ze Žďárek, rodák z Velké Čermné a obyvatel této obce do roku 1946. Hned první informace na polské straně na mostku u hraničního přechodu, kterou pan Pavlíček doložil i dobovými fotografiemi, byla o automobilovém neštěstí, které se odehrálo v r. 1927. Tehdy se přepravovalo na nákladním vozidle 68 dělníků z Velké Čermné do práce. Na mostku vozidlu praskl řetěz u převodovky, vozidlo se stalo neovladatelným, sjelo zpět po příkrém svahu a spadlo do potoka. Na místě bylo usmrceno 7 osob a dvě desítky osob byly těžce zraněny.

Další témata při vycházce již nebyla tak tragická, protože milosrdný čas již z velké míry odvál hořkost ze skutečnosti, že obec po staletí obývaná jak Čechy, tak Němci patří po skončení II. světové války Polsku. Ve stručnosti lze shrnout dějiny této lokality takto: Velká Čermná byla vždy součástí území nazývaného Kladsko, které patřilo k českému království. Roku 1459 ustanovil český král Jiří z Poděbrad Kladsko hrabstvím a podle privilegií Kladsku udělených nemělo být odloučeno od Českého království. Od zvolení Ferdinanda Habsburského českým králem bylo toto území pod vládou Habsburků, a až do tzv. slezských válek (rozmezí let 1740-1763) to byl jeden z tzv. vnějších krajů Čech, kde se hovořilo jak českým, tak německým jazykem. V důsledku těchto válek, pro které se vžil také název „války o rakouské dědictví“, připadlo Kladsko od r. 1764 Prusku, které jej začlenilo do Slezska. Neblaze proslulý pruský panovník Fridrich II. na převzatých územích zintenzivnil germanizaci obyvatel. Čeština byla stahována ze škol i kostelů. Udržela se jen v malém počtu vesnic při hranicích s náchodským panstvím. Tento kousek země dostal název „Český koutek“ a Velká Čermná byla jeho součástí. Teprve po II. světové válce bylo rozhodnutím vítězných mocností Kladsko začleněno do Polska. V prvních poválečných letech byli Němci i kladští Češi vysídlováni. Většina kladských Čechů odešla na druhou stranu hranice do Hronova, Náchoda, Žďárek, Červeného Kostelce atp. Mnozí kladští Češi ale odešli se slezskými, kladskými a sudetskými Němci do Německa. Jen málo obyvatel zůstalo ve svých původních domovech a dá se říci, že v současné době buď již nežijí, anebo jsou již plně asimilováni s Poláky.

Na vycházce jsme šli jak po stopách českých, tak po stopách německých. Zastavili jsme se u pamětních křížů s českými nápisy, na místech, kde stály významné objekty, jako např. kovárna, mlýn, rodné domy významných a známých osob, škola, továrnička na doutníky atp. Podstatná byla zastávka u kostela sv. Bartoloměje a na hřbitově k němu přináležejícím. Nutno říci, že kostel, kostnice, hřbitov, fara i volná prostranství okolo jsou ve vzorném pořádku. Pan Pavlíček přičítá tyto zásluhy faráři Romualdu Brudnowskemu, který za 8 let svého působení v Czermne odvedl veliký kus práce. Jeho zásluhou a zásluhou našeho průvodce pana Jiřího Pavlíčka (s přispěním dalších rodáků z Velké Čermné žijícím převážně v Německu) je v pořádku i hřbitov, kde spí svůj věčný sen mnoho osob, jimiž byla Velká Čermná do druhé světové války domovem. Mnoho náhrobků s českými a německými nápisy bylo přeneseno do jednoho pietního místa, kde se o ně vzorně starají, a tím pečují i o historickou paměť národů. Soužití, resp. působení tří národů na malém kousku země symbolizuje tzv. Památník tří kultur, který se tyčí na horním konci obce Czermna. Zde byla zajímavá vycházka ukončena.

Vycházka se setkala s opravdovým zájmem všech zúčastněných. Avšak ne všechno se dalo během tří hodin krásného podzimního dne stihnout. Proto bude na jaře roku 2007 uspořádána další vycházka. Už předem se na zasvěcený výklad pana Jiřího Pavlíčka těšíme a děkujeme mu za spolupráci.

Eva Pumrová
Vlasta Klapalová