|
Uskutečněné akceProcházka po obci PstrążnaVycházka do jedné z nejhezčích obcí tzv. Českého koutku v Kladsku se uskutečnila v sobotu dne 7. června 2008. Zájemcům jsme dali několik možností, jak se na Stroužný dopravit. Turisté mohli jít pěšky z různých směrů, cykloturisté rovněž. Ostatní měli možnost využít k přepravě mikrobus, který se pro značný zájem točil dvakrát. Početná skupina účastníků se sešla na Stroužném na prostranství u tzv. Kalvínky, ekumenickém a společenském centru polské církve evangelické. S potěšením jsme si prohlédli nové dětské hřiště a už začal náš program. Po uvítání se chopil slova pan Manfred Beneš, rodák ze Stroužného, právě ze stavení z něhož byla později Kalvínka přebudována. Pověděl nám něco z historie obce i své rodiny. Jako aktivní sportovec a turista nás upozornil na možné turistické trasy podle výkonnosti . Na místě samém se také dohodlo s účastníky, kam povede vycházka. Vybrána byla nejkratší trasa přes Strouženský Šefel do skanzenu se zakončením v restauraci s pečenými pstruhy. První zastávka byla ale v evangelickém kostele, kde jsme vyslechli z úst PhDr. Ladislava Hladkého přehlednou historii Kladského hrabství a jejího vlivu na život obyvatel, zvláště pak obyvatel českého původu, tzv. kladských Čechů a to až do poválečného uspořádání po roce 1945. Pozornost byla věnována i evangelické komunitě a jejímu svatostánku – kostelu, který je ve Stroužném již 160 let. Pan Beneš nám řekl, co ho nejvíce v kostele zajímalo, když byl malým klukem (velikánská kamna a větrací systém) a co se pro kostel dělalo v 90. letech minulého století, kdy se kromě varhan dávaly trochu ilegálně do chodu věžní hodiny. Nejpřekvapivější a nejbezprostřednější bylo však povídání poslední kladské Češky ve Stroužném paní Marie Houškové (Hauschke). Paní Houškové je 80 let a energie má na rozdávání.
Z kostela jsme vyrazili na Strouženský Šefel. Z jeho hřebenu je nádherný
výhled do kraje. Počasí nám přálo, viditelnost byla dobrá a tak jsme
viděli i Krkonoše, kde se ještě stále držel sníh. Za příjemného povídání
jsme dorazili až nad skanzen. V příkrém svahu se klikatila nová cesta z
velkých kamenů. Po té jsme došli až do skanzenu, který jsme si mohli
prohlédnout. Závěr hezkého dne jsme strávili v restauraci. Nedalo se
odolat pečenému pstruhu. Však byl také důvod se občerstvit, protože
většina účastníků se vracela domů po svých a nebo na galuskách. Dovětek: Naše vycházka do Stroužného nebyla samoúčelná. Již loni u příležitosti oslavy vzniku obecné školy se v rámci diskuze přetřásala otázka zmapování života v této obci okolo druhé světové války. Poté, co se nám do rukou dostala situační mapka Jakubovic zhotovená Peterem Machem z Rothu (potomek kladských Čechů žijící v Německu) jsme se rozhodli vytvořit něco podobného za obec Stroužný. (Dále následuje text, který byl součástí článku, který vyšel v Náchodském deníku dne 13. června 2008). Sdružení Pumpa si uvědomuje, že není možné se výlučně věnovat jen obci Malá Čermná, protože její historie a lidské osudy jsou svázány s obcemi po obou stranách hranice. Na památku a v úctě k předchozím generacím shromažďujeme staré fotografie, pohlednice a historické doklady. Při této činnosti jsme zjistili, že obci Stroužný dosud nikdo z bývalých rodáků či jejich potomků nevěnoval pozornost tak, jak je tomu např. u bývalých obyvatel obcí Německá Čermná (Czermna) či Jakubovice (Jakubowice). Rozhodli jsme se proto, že pomůžeme svými zkušenostmi a iniciativou vytvořit základní soubor těchto materiálů pro obec Stroužný. Hlavním iniciátorem je pan Manfred Beneš z Bezděkova nad Metují, potomek kamenického rodu Beneschů ze Stroužného. Pomoc a pochopení jsme našli i u našich polských přátel. Věříme, že se nám podaří zrekonstruovat osídlení této obce z období okolo druhé světové války, doložit vzhled obce, která tehdy čítala okolo pěti set obyvatel a obecních pamětihodností. Tohoto úkolu jsme se chopili pět minut po dvanácté. Rodáků již žije málo, jejich potomci jsou rozptýleni a mnoho z nich žije v Německu. Doufáme, že jich co nejvíce dohledáme a společnými silami vzdáme hold tvrdé, ale půvabné horské vsi. |