|
|
Uskutečněné akce
Druhá beseda s promítáním Stroužné
V sobotu dne 20. listopadu 2010 se konalo ve společenském sále nově
zrekonstruovaného Obecního domu ve Velkém Poříčí promítání dobových
dokladů o bývalé kladské obci Stroužné (dříve Straußeney, nyní Pstrążna).
Byla to již druhá akce podobného zaměření a opět se setkala s nebývalým
zájmem. V sále zasedli především bývalí rodáci a jejich potomci. Nemálo
bylo i zájemců, kteří chtěli lépe poznat a porozumět historii této horské
obce, která tvořila součást tzv. Českého koutku v Kladsku. Mimořádnou činí
tuto obec také skutečnost, že v ní žila (a dodnes žije) a působila silná
evangelická komunita.
Kvůli nově příchozím návštěvníkům akce bylo znovu zopakováno jakou
iniciativu vyvíjí sdružení Pumpa ve vztahu k obci Stroužné. Jde především
o sestavení situační mapy obce s vyznačením, kde se nacházela obytná
stavení včetně obecní infrastruktury (školy, fara, objekty pro celníky a
pohraniční stráž), obecních pamětihodností atp. Stěžejními pracovními
pomůckami k sestavení této mapy jsou 1/vlastnoruční situační mapka
vypracovaná paní Ruth Lichter, tak jak si obec pamatovala ze svého života,
2/letecký snímek obce z roku 1953, 3/současný satelitní snímek. Pak
následují nohy a oči, které pátrají po existenci budov přímo v intraviánu obce. Největším pomocníkem v pátrání je paní Maruška Hauschke
jako „živá kronika“ obce, ale i další pamětníci. Dohledat místo, kde domy
stály není takový problém jako skutečnost, že se jen obtížně zjišťují
čísla popisná, protože zatím není k dispozici žádný dobový seznam. Na toto
pátrání navazuje pátrání po bývalých obyvatelích obce, což je největší
problém, protože žijí ve větší míře v Německu. Paralelně probíhá sběr
starých fotografií, pohlednic a faktografického materiálu k zdokumentování
života obce.
Vybraný materiál ze sbírky byl na akci prezentován v ucelených souborech.
Návštěvníci akce tak mohli virtuálně projít jednotlivými částmi obce,
mohli se podívat do tváří jejich bývalých obyvatel, zjistit čím se živili
a bavili. Velký prostor dostala existence evangelické komunity včetně
jejich významných představitelů. O nich a o historii misijního domu na
Bukovině poutavě hovořila paní Vlasta Klapalová. S osudem bývalého
misijního domu v devadesátých letech minulého století seznámil přítomné
pan Bronisłav Kamiński. Jeho zásluhou se bývalý Misionshaus proměnil na
sanatorium Orlik, kde se dodnes léčí těžce nemocné polské děti. Ve
Stroužném se pan Kamiński zasloužil také o vybudování a zvelebení
skanzenu.
Součástí akce byla i malá výstavka fotografií, pohlednic a map na
výstavních panelech. Návštěvníci si mohli také prohlédnout knihu České
Kladsko – nástin lidopisný J. Š. Kubína a Letopisy křesťanské obce
evangelické Ernsta Bergmana vypůjčené z Regionálního muzea v Náchodě,
protože tyto publikace nejsou již léta k dostání ani v antikvariátě. K
dispozici byl i soupis obyvatel Stroužného z roku 1906, kde bylo možno
vyhledat předky narozené před 170 lety.
Akce měla slušnou odezvu. Pro organizátorku (Evu Pumrovou) ale skončila
rozčarováním především proto, že se nenaplnily její představy o tom, že se
jí podaří získat nové kontakty a informace bez nichž se terénní historický
sběr neobejde. „Není z čeho vařit“ byla průpovídka jednoho erudovaného
podnikového právníka. Chtěl tím říci, že když není dostatečné množství
podkladů a informací, tak nic kvalitního nemůže vzniknout. To se dá plně
aplikovat i na sběr archivního materiálu o Stroužném. Marně vynaložené
úsilí organizátorky akce vedlo k rozhodnutí, že akce podobného typu již
nebude organizovat a pokusí se vymyslet takový druh prezentace, který
uspokojí nejen návštěvníky, ale i organizátorku, aby došlo k naplnění
hlavní myšlenky – podat kvalitní a co možná nejobsažnější svědectví o
kladské obci Stroužné.
|